Aktuality

Co dělat, aby Bílá kniha o budoucnosti EU neměla odstíny šedi?

Bílá kniha představuje 5 základních scénářů možného vývoje EU do roku 2025:
1) Pokračování v dosavadní praxi
2) Spolupráce hlavně na jednotném trhu
3) Státy, které chtějí, se integrují více
4) Méně regulace, ale efektivnější
5) Rozšíření spolupráce na více oblastí

Politické hnutí VIZE pro Česko preferuje vyšší míru nezávislosti států v rámci EU s rozvojem spolupráce v oblastech klíčových pro zajištění bezpečnosti občanů.

TEZE 1: Snížení emisí směrnic a nařízení
Za 10 let existence Lisabonské smlouvy, která rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou o 68 oblastí, se průměrná míra konkurenceschopnosti států EU zlepšila z 35. pozice na 34. místo ze 140 zemí světa. Hyperaktivita v přijímání legislativních aktů tedy není efektivní. Proto podporujeme variantu č. 4 v kombinaci s variantou 2.

TEZE 2: Snížení rizik eurozóny, ne sdílení
Z 19 zemí eurozóny celkem 14 nesplňuje Maastrichtská kritéria. Podíl veřejného dluhu na HDP v některých zemích 2 násobně překračuje stanovené limity (Řecko, Itálie, Portugalsko). Pokud nedojde ke snížení rizik eurozóny, pro ČR, která má 4 nejnižší podíl zadlužení, by vstup do eurozóny znamenal zvýšení rozpočtových rizik.

TEZE 3: Ochrana vnějších hranic
EU musí mít dostatečné právní nástroje, lidské a finanční zdroje pro důslednou ochranu vnějších hranic. Bezpečnostní a návratová politika by měla být koordinována s politikou spolupráce se zeměmi hlavně v severní Africe. Migrační krize nemá vést k budování evropské armády. Prioritně musí fungovat vojenská spolupráce v rámci NATO.

TEZE 4: Strategické akce jen při konsensu všech
Časté přehlasovávání kvalifikovanou většinou na Radě EU snižuje spokojenost občanů s EU (typicky kvóty). Mezi členskými státy by měla panovat nepsaná dohoda, že rozhodnutí s negativními dopady na některé státy nebudou přijímána. Oblasti, kde se rozhoduje jednomyslně (zahraniční politika, rodinné právo, atp.) by neměly být zužovány.

https://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/voting-system/unanimity/

TEZE 5: Demokratická kontrola Evropské komise
Nové vedení Evropské komise by se mělo zavázat Evropskému parlamentu (EP), že aktivity ve strategických oblastech bude vyvíjet jen po předchozí dohodě s EP a Evropskou radou. Evropská komise musí ke všem členským státům zachovávat rovný, nestranný přístup. Evropská komise nesmí nadužívat akty v tzv. přenesené působnosti.

TEZE 6: Spolupráce hlavně na jednotném trhu
Jednotný trh by měl být dobudován v oblasti energetiky, služeb a digitálních platforem. Základem konkurenceschopnosti je kvalitní infrastruktura, a to nejen dopravní. EU by měla více podporovat účelné a hospodárné projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty). EU musí být schopna lépe čelit agresivní daňové optimalizaci.

TEZE 7: Omezení dotací velkým firmám
Rozpočet EU zejména v oblasti zemědělské politiky není efektivní. Plošné (nárokové) dotace nejsou podmíněné hospodářskou situací firem a tečou tak i do koncernů s miliardovými zisky. Podporujeme tedy stropování zemědělských dotací. Dotační politika obecně musí projít přezkumem efektivity. Priority podpory musí stanovit jednotlivé státy.

TEZE 8: Spolupráce s V4, USA a Izraelem
Podobně jako Německo uzavřelo v Cáchách v roce 2019 smlouvu s Francií, Česká republika by nadále měla v první řadě spolupracovat se zeměmi, s nimiž má dlouhodobě nadstandardní vztahy. Kromě Slovenska, Polska, Maďarska se jedná (mimo země EU) zejména o Izrael a USA. V dílčích oblastech může být přínosný i formát V4 plus (Rakousko).

TEZE 9: Vstřícná politika vůči demokratickým státům
Nové obchodní dohody s Velkou Británií (a případně dalšími státy, které by EU opustily) by měly být uzavírány za srovnatelných podmínek, které mají smlouvy s jinými demokratickými státy (Kanada, Norsko, Japonsko). V případě, že některá demokratická země přijme ochranná opatření (USA), neměla by EU ihned přistupovat k opatřením odvetným.

TEZE 10: Obezřetná politika vůči ostatním zemím
Obchodní spolupráce EU s autoritářskými a hybridními režimy musí být obezřetná zejména v případě investic z těchto zemí, které směřují do strategických odvětví (jaderná energetika, telekomunikace apod.). EU by měla průběžně analyzovat příčiny záporných obchodních deficitů a snažit se o jejich snížení, a to i cestou celních bariér.

Leave a Reply