Aktuality

30 let si hrajeme na „právní“ stát

Poslanecká sněmovna schválila 6. června usnesení, podle kterého došlo při privatizaci majetku státu ke škodám v řádu stovek miliard korun. Vláda má navrhnout změnu předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny účinně stíhat.

Sláva! Pokud by se podařila vrátit aspoň třetina škod, učitelé by hned mohli brát 45 tisíc, důchody by se mohly zvýšit o více než 900 korun a školáci by mohli mít zdarma nejen obědy, ale i snídaně a svačinky. A Pražský okruh by mohl mít 3 pruhy!

Problém ale je, že když se na místo činu přijde pozdě, stopy již bývají zaváté a peníze bývají převedené na zahraniční konta. Ne vždy se podaří takový husarský kousek jako zablokování 12 miliard z privatizace Mostecké uhelné na švýcarských účtech.

Důležitým předpokladem pro existenci státu je, aby byl schopen chránit své hranice.

Právní stát má chránit spravedlnost. Když někdo způsobí nehospodárným jednáním škodu nebo získá neoprávněnou výhodu, musí ji vrátit a/nebo být potrestán.

Když se ale podíváme na největší průšvihy, které se odehrály za posledních 30 let, zjistíme, že chráněni jsou u nás spíš zloději, než poškození.

Tento článek nemá za cíl nahradit práci, kterou by případně zřízený Úřad pro studium zločinů politiků musel provádět několik let. Dovolím si tedy jen stručné shrnutí z mého pohledu nejzávažnějších selhání v jednotlivých dekádách.

 

1989 až 1999 – Stovky miliard ztrát díky bankovnímu socialismu

Děravá legislativa, neprofesionální správa majetku ze strany managementu bank i ze strany Fondu národního majetku jako akcionáře, nefunkční dohled České národní banky. To vše vedlo v devadesátých letech k enormnímu růstu ztrát. Razila se socialistická politika: „každému (s prominenty spolupracujícímu) podle jeho potřeb.“

Za tunelování bank a fondů jsme jako občané zaplatili odhadem 700 miliard korun. Jen špatné úvěry Investiční a poštovní banky, která v roce 2000 skončila v nucené správě, dosáhly 170 miliard korun. Hlavní díl politické odpovědnosti za ztráty při privatizaci nese ODS. Není divu, že jen ODS byla při hlasování o zločinech privatizace proti.

Byla to ODS resp. její tehdejší ministr financí Ivan Kočárník, který pomohl v roce 1996 Petru Kellnerovi resp. skupině PPF k získání České pojišťovny. Podle informací Ekonomu věnoval Petr Kellner Institutu Václava Klause desítky milionů korun.

https://ekonom.ihned.cz/c1-65492450-experiment-ktery-dal-cesku-miliardare-kuponova-privatizace-zmenila-domaci-ekonomiku

 

1999-2009- Stovky miliard „podpory“ solárním baronům

 

Tunelovaly se nejen banky a fondy, ale i privatizované firmy (OKD), státem ovládané společnosti (ČEB, EGAP), státní podniky (Lesy ČR), státem (nepřímo) dotované firmy (SAZKA) a pozadu nezůstávaly ani města a městy ovládané firmy (tunel Blanka).

Všichni sice nekradli, ale téměř všem, kteří škody státu způsobili, se jejich hříchy „odpouštěly“.

Podle zprávy NKÚ (11/03) se škody vzniklé státu v tomto období vymáhaly jen v 0,4% případů. To máme 1 vymáhání na 250 kauz!

Ve druhé dekádě se naši poslanci „vyznamenali“ schválením podpory solárním baronům. Podle odhadů Nejvyššího kontrolního úřadu přesáhne do roku 2030 celková podpora na solární byznys TISÍC MILIARD korun (1 000 000 000 000 Kč). Pokud by odpovědní poslanci měli zaplatit jen 0,4% z této sumy, jednalo by se o 4 miliardy korun.

Pro srovnání: částka 4 miliardy korun vystačí na chod celé Poslanecké sněmovny na 3 roky. Jestliže rádi počítáte v jednotce „dotace na Čapí hnízdo“ (50 mil. Kč), potom by z částky 4 miliardy korun mohlo mít takovou dotaci skoro všech 81 senátorek a senátorů!

 

2009-2019 Klausova amnestie- pošlapání spravedlnosti

Počátkem třetí dekády přicházel stát díky předraženým (nebo zbytečným) zakázkám odhadem o STO MILIARD korun ročně. Osobně jsem prováděl analýzu toho, kolik miliard korun ročně šlo ve vybrané stovce státních institucí, státních fondů a podniků zbytečně na právní, poradenské, IT a jiné pseudoslužby. Suma se vyšplhala na 50 miliard korun!

Jeden příklad za všechny: Na Státním fondu životního prostředí se v roce 2010 plánovalo propuštění 150 zaměstnanců. Na mzdách se mělo ušetřit 70 milionů korun ročně. Práci vyhozených zaměstnanců ale měly dělat externí firmy za 280 milionů korun!

Někdo by možná označil za největší průšvih třetí dekády tzv. Kalouskův ekotendr na 114 miliard korun. Tento ekologický super tunel se naštěstí podařilo zastavit.

Hrubé porušení práva na spravedlivý proces představovala Klausova amnestie. Amnestie nedala jen facku právnímu státu. Amnestie slovo „právní“ přímo smazala.

Zastavení trestních stíhání osob odpovědných za tunelování bank, fondů, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry fakticky znemožnilo desítkám tisíc poškozených klientů domáhat se náhrad miliardových škod v tzv. adhézních řízeních.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amnestie_V%C3%A1clava_Klause

 

Jak nastolit právní stát?

Někteří lidé se domnívají, že bude líp, až pan premiér bude odsouzen za Čapí hnízdo (částka 50 miliónů již byla vrácena, takže soud může konstatovat, že škoda nevznikla) nebo až bude muset Agrofert vrátit 450 miliónů korun na dotacích (0,6% kapitálu Agrofertu).

Někteří upínají své naděje k tomu, že další volby vyhraje ODS resp. že ODS bude sestavovat vládu, i když volby nevyhraje. Chraň nás pán Bůh! ODS tento týden ukázala, že si nechce přiznat excesy ani 30 let staré. Kdo si chyby nepřizná, je odsouzen je opakovat.

V následující dekádě má stát investovat přes 3 bilióny korun. Kdyby státní zakázky byly v průměru předražené o 15% jako za vlády ODS, stálo by nás to 450 miliard korun! To je částka 1000 násobně větší, než o jaké se horlivě diskutuje v případě dotací.

Takže zkusme zklidnit emoce a ptejme se politických stran a hnutí, jak je možné, že stát byl za posledních 30 let okraden odhadem o 3 biliony korun a nemáme ani 30 pravomocně odsouzených osob za spáchání trestných činů se škodou 1 miliarda nebo více?

Budou-li odpovědi poctivě a odpovědně zpracovány, ukáže se, kde byly nebo jsou hlavní nedostatky v zákonech, v čem spočívaly zásadní selhání dozorových a regulačních orgánů nebo kde neodvedli profesionální práci vyšetřovatelé, státní zástupci nebo soudci.

Stačí, když každá strana nebo hnutí zastoupená v Parlamentu uvede 3 nejzávažnější podněty a hned se nám složí mozaika třiceti prioritních opatření. A pak si můžeme přát (a volit tak), aby v následujících 3 letech většina z nich našla většinovou podporu k realizaci.

Leave a Reply